pátek 22. března 2024
Ježíši, pomoz mi poslouchat hlas svého srdce a pomoc všem mužům tak učinit
Zpráva od Lucie z Fatimy pro skupinu Lásky Svaté Trojice během modlitby na Facebooku 21. března 2024
Brátři a sestry, modlitba není o tom, aby se pohybovaly vaše rty, a mnoho lidí to neudělá ani tak, modlitba není povinností, a pro mnohé z vás je tomu právě tak, modlitba není způsobem života jako na míru šitý oblek, mnozí si myslí, že je to taková modlitba, modlitba není o tom, aby jste dokázali, že jste lepší, a mnoho lidí to dělá pro tento důvod.
Brátři a sestry, Pán Bůh vše ví, v mé zemi bylo tak u většiny lidí, všechny zvyky a tradice nejdřív, ale víra v Pána Boha byla slabá, protože jejich modlitba nešla vždy k Nebi, to jsem pochopila s lety, když jsem začala modlit se svým srdcem. Když se modlíte ze srdce, obrat je nezbytný, a to bez toho, aby jste si toho všimli, neutrpíte z odříkání, nebude vám bolestivé, když musíte dát Pána Boha na první místo ve svém životě. Mnozí lidé žijí podle těchto charakteristik, proto Panenka Maria vždy udělala vše možné, aby otevřela srdce lidí, kteří potřebují poznat pravou lásku, pravou modlitbu.
Ten den jsem měla jít do Covy spolu s Jacintou a Františkem, ale celá vesnice slavila svátky svatého Antonína, Moje matka mi zakázala odejít od ní, jinak by ji všichni odsoudili, i kněz, který jí považoval za spravedlivou, by ji odsoudil, a to ona nepřijímala, donutila mě jít s ní, neměl jsem jiné volby, nebyl to můj vůle, nemohl jsem utéct, ale něco mi dávalo klid. Panenko, říkal jsem v svém srdci, víš, že nic nedokážu, nechoď do Covy, protože tam nebudu, moje matka mě nepustí. Nahodou se vše změnilo, byli tu obyčejní lidé, ti kteří nevypadávají z tradic, a zatímco všichni lidé sluhovali nabídku u oltáře, kde také účastnila Moje matka, přišel ke mně chlapec. Lucia, co ještě děláš zde? Jdi do Covy, Panenka Maria na tebe čeká. Můj srdce bičovalo velmi rychle, kdo jsi ty? Jak to víš? Usmál se a řekl mi: jdi a důvěřuj svému srdci. Utekl jsem bez strachu a okamžitě potkal Jacintu a Františka, kteří prožili totéž, a šli jsme do Covy, kde na nás čekalo mnoho lidí, kteří se nezajímali o tradice, ale věřili tomu, co jsme jim řekli. Když jsme čekali Panenku Marii, začal jsem modlit se a prosit o odpuštění.
Lucio, řekla mi Panenka Maria, neměj strach, viděla jsi svatého Antonína, jako vidím svou dceru, neopouštím tě sama, nedělaj si z toho vinu, protože to se stalo, aby ti naučila mít víru, v budoucnu ti to bude užitečné. Brátři a sestry, v klášteře jsem si vzpomínala na tento příběh, zvláště když byla před Pánem Bohem, a myšlením na vše začala modlit se: nechť se všichni modlíme spolu:
Ježíši, skrze svou lásku odpusť mé nedostatky a ty všech lidí světa. Sláva...
Ty slova svatého Antonína zůstala vyryta v mém srdci: Lucie, důvěřuj svému srdci. Ptal jsem se Pána Boha , jak vědět, co je správné nebo špatné, a Pán Bůh mi řekl: Tvé srdce neklame, a začal jsem tak modlit:
Ježíši, pomoz mi poslouchat hlas svého srdce, a pomoz všem lidem to dělat. Sláva...
Ačkoliv se vše změnilo ten den, náhle na mě sestoupila smutek, myslel jsem, proč jsem neodolal vůli své matky, to mě nedělalo hodným vidět Pannu Marii, tento můj myšlenka mě provázela celý život, a když stál před Pánem Bohem , modlil jsem se takto:
Ježíši, odpusť mi, když neposlouchnu Nebe, pomoz mi k pokání. Sláva...
Ten den, kdy se zjevil Panna Marie , dala mnoha znamení těm, kteří byli přítomni, ti, kteří uvěřili, mnozí slyšeli ptáky zpívat, zvuky větru, když větr nebyl tam, teplo slunce, stojíc v stínu, mnoho vůní, které nemohli vysvětlit, mnoho lidí prasklo do pláče, protože cítili, že jsou objímáni. Byl jsem šťastný, když jchl po cestě domů, slyšel jsem lidi vyprávět vše tohle, pak jsem se vrátil do vesnice a cítil smutek, všichni, kdo zůstali oslavovat, neměli stejnou radost, neměli stejné světlo ve svých očích. V klášteře, když si vzpomněl na vše tohle před Pánem Bohem , modlil jsem se takto:
Ježíši, pomoz všem lidem světa poslouchat Tebe a ne svět. Sláva...
Ten den poprvé zažil radost a smutek současně, a tak zůstalo v mém srdci po celý život žijící na tomto světě, a tak musí být pro všechny, kdo věří v Pána Boha a Pannu Marii.
Cesta, výstup, který děláte, aby jste dosáhli Nebe, není tvořen pouze radostmi, není tvořen pouze smutkem, ale oba žijí spolu v tobě. Vše ještě myšlenky na ten den, modlil jsem se k Pánu Bohu takto:
Ježíši, pomoz mi poděkovat Ti i když nechápám Tvé vůli. Sláva...
Bratři a sestry, čas zjevení v Cova byl magický, přestože spolu s Jacintou a Františkem zažil velké utrpení, nespravedlnost, ale radost, naději. Doprovázely nás každý den od května do října. Lidé té země se změnili, celé jejich prostoty vyšlo na povrch, jejich víra se stala silná, a Pán Bůh zvolil to místo, aby ukázal budoucnost lidstva nám Třem Pastýřům.
Nebylo snadné pro Církev přijmout to, a stále není. Neztrácejte odhodlání, prosívejte o sílu u Pána Boha , který je vždy ochoten ji vám dát.
Nyní jej polibte, když je na kříži, vždycky zjevně projevívejte lásku, kterou cítíte k Pánu našemu, neboť nic krásnějšího není než být prostý, tu samou prostotu, kterou Pán náš odměnil těm v mé zemi.
Nezmění generaci předtím, než se splní Třetí tajemství Fatimské. Musím jít, Pán náš a Paní naše vás všichni požehnají ve jménu Otce, Syna a Ducha svatého.
Paní naše je se mnou i s vámi.